Definování problému

Self-Sovereign Identity (SSI) je moderní koncept správy digitální identity, založený na decentralizaci a uživatelském vlastnictví dat. Přestože přináší výhody v oblasti bezpečnosti a soukromí, pro běžného uživatele působí často abstraktně a složitě. V akademickém prostředí (studenti a univerzity) byla výzvou zejména:

• Složitost a délka průchodu službou – uživatelé často nerozumí jednotlivým krokům.
• Nedůvěra v práci s osobními daty – uživatelé mívají obavy, kdo k jejim datům má přístup.
• Omezené povědomí o výhodách SSI – chybí vysvětlení „proč“ by to měli používat.

Cílem projektu tedy bylo:

• Zjednodušit user flow služby tak, aby byla pochopitelná a logická.
• Ověřit přijatelnost SSI u cílové skupiny a zjistit motivaci k užívání.
• Navrhnout doporučení pro implementaci na univerzitách.

Výzkum

Metodologie

V rámci projektu byl navržen kombinovaný výzkumný design, který zahrnoval:

• Konkurenční analýzu – prozkoumání podobných řešení pro správu digitálních identit.
• Průchod demo implementacemi – identifikace silných a slabých míst v prototypu, prozkoumání možných uživatelských scénářů.
• Dotazníkové šetření (n = 113) – rekrutační dotazník mezi studenty a akademiky. Zjišťovali jsme jejich povědomí o správě digitální identity, postoj k vlastnímu řízení dat a motivaci k přijetí SSI.
• Uživatelské testování prototypu (n = 19) – uživatelské scénáře simulující práci s SSI v akademickém kontextu (vydání a ověření identity).
• SUS hodnocení – měření použitelnosti prototypu před a po úpravách, výsledné skóre 81,84 (nadprůměrná použitelnost).

Klíčové pain pointy:

• příliš technická terminologie,
• nepochopitelné kroky bez vysvětlení, proč jsou potřeba,
• dlouhá a roztříštěná flow,
• obavy z nejasného nakládání s daty.

Co fungovalo dobře:

• přehledný onboarding s jednoduchým vysvětlením konceptu,
• zjednodušené kroky s vizuálními ikonami a popisky,
• uživatelé ocenili princip vlastnictví dat, pokud byl dobře vysvětlen a pochopen.

Ideace a návrh

V této fázi jsem pracovala především na návrhu user flow a vytvoření jednoduchých wireframů, které sloužily jako testovací podklady.

Používala jsem iterativní přístup, kdy po každém testování jsme s vývojářem Dominikem konzultovali úpravy prototypu (např. zkrácení kroků, změna textace).

Na co jsme se při navrhování soustředili:

• Zjednodušení terminologie – nahrazení technických výrazů přístupným jazykem.
• Rozdělení procesu do krátkých, přehledných kroků.
• Přidání mikrotextů (tipy, vysvětlivky) pro zvýšení pochopitelnosti.

Testování a evaluace

Uživatelské testování probíhalo ve dvou iteracích.

• Scénáře simulovaly vydání univerzitní identity, práci s digitální peněženkou a ověření identity.
• Po každém kroku jsme zjišťovali, zda uživatel rozumí tomu, co provedl a proč.
• Kombinovali jsme pozorování průchodu a follow-up rozhovor.

Výsledky SUS:

• První kolo testování: skóre 74 (dobrá použitelnost, ale prostor pro zlepšení).
• Druhé kolo po úpravách: skóre 81,84 (nadprůměrná a velmi dobrá použitelnost).

Výsledky a dopad

• Uživatelé by SSI používali, pokud je princip jasně vysvětlen.
• Prototyp byl hodnocen jako srozumitelný a použitelný.
• Identifikovali jsme možné scénáře použití mimo akademickou sféru, což otevírá cestu k širšímu využití SSI.

Reflexe

Výzvy:

• Pochopení komplexního konceptu a převod do uživatelského jazyka.
• Koordinace mezi UX a technickými limity.
• Organizace testování a práce s velkým množstvím dat (113 dotazníků + 19 testovacích účastníků).

Co jsem se naučila:

• Kombinovat kvantitativní a kvalitativní výzkum v jednom projektu.
• Pracovat s SUS hodnocením a otevřeným kódováním odpovědí.
• Vytvářet user flow pro komplexní služby, kde je klíčová edukace uživatele.

Co bych udělala jinak:

• Validovala bych terminologii ještě před prvními testy.
• Iterovala bych častěji a na menších vzorcích uživatelů.
• Zapojila bych stakeholdery více do fáze testování.